Nikola Titerova


o uživateli:
email: didzej.manyjak@seznam.cz
www:
věk: 11-35
pohlaví: žena
kraj: Plzeňský
detail autora

Mam pritele a ten ma pleny

22.12.2017 22:44

Kdo bi se chtěl se semnou se otm bavit

Dneska ráno když SME stávali tak SME bili oba mokrý on bilpocupocuranej a plénu mel mokrou plenky mu visela já mu ještě sáhla na zadek mela sem mokrou ruku tak sem ho slikla a prebalila moc rada ho prebaluji pak sem odešla do prace když když sem přišla domu hnet sem ho s kontrolova sáhla sem mu mezi nohy a mel pocuranou plénu tak sem ho prebalila a šli SME pak do mesta

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ahoj Zuzko, Vy jste mela problemy s mocovou, nebo s fekalni inkontinenci? A jak, nebo cim jste se vylecila, kdyz o tom problemu pisete v minulem case? Takze jste na plenkach tedy neskoncila. Je mi lito Vasi sestrenice, ac jsou dnes uz leky daleko ucinnejsi nez drive, tak stejne se sklerosis multiplex vylecit neda. A navic jeste u zen ma progresivnejsi prubeh, nez u muzu. Moje mamka ulehla nekdy v roce 1973 a zemrela 1987. Bylo videt, jak ji ta nemoc zespodu od nohou pozira. Ke konci uz nemohla ani psat a dokonce se ani najist. Pritom si to hodne zavinila sama a tu nemoc si privolala, aniz by tenkrat kdyz ji bylo 23-25 let uvedomila co se muze stat. Ale bohuzel tezce nastydla-pri pracovni oslave spolupracovnikova jubilea se cela parta sla v listopadu vykoupat do rybnika. To nachlazeni prechodila, nedolecila a za par mesicu se ji den ode dne kazily oci, takze mela po pul roce asi 6 dioptrii. Sehnaly se nejake cizi injekce, kterymi se to rozehnalo, oci se zpatky srovnaly ale pri ceste do prace zacala na rovine zakopavat. Mivala roztrhana silonky a rozbita kolena jako mala holka. Pak se pro ni muselo chodit do prace a vodit ji domu, pozdeji uz jsme museli jit dva a ona mezi nami, no a po nekolika mesicich si jednou sedla a uz se nepostavila. Takze pak uz ani sedet nemohla a trvalo to hroznych 14 let nez zemrela. To se nemelo stat, me to znicilo cast detstvi i dospivani a prevratilo mi to cely zivot. Protoze jen moje mamka nejlepe vedela, jak to mam s tim svym pocuravanim a kdyz jsem vecer zaskemral, nebo jsme spolu nekam jeli, tak mi vzdycky peclive nasadila pliny a gumove kalhotky. Jen to nesmela vedet babicka, nebo deda-ti se hrozne rozcilovali ze je mi 11 a porad musim mit pliny. Ale od mamky jsem je dostaval mnohem dele-proste dokud chodila. A smala se kdyz jsem si pres pliny a ty gumove kalhotky natahl jeste jeji roztrhane puncochace, ktere ona uz odlozila, ale nevyhodila. A rekla mi, at opatrne donosim i ty uplne nove co mela ve skrini, ze ona je uz nosit nebude. Az me z tech slov mrazi, kdyz si na to vzpomenu.Jenze tenkrat jsem si naivne myslel, ze za cas ji vezmou nekam do nemocnice a odtud se za par tydnu vrati zdrava. Ale byla na Klinice u prof.Hennera na Karlaku, v Losinach, ve Vrazi, v Teplicich a nic. Treba najdou nejaky novy lek pro Vasi sestrenici a dostane se z toho, nebo to alespon nebude mit tak tezky prubeh.
Miki v plenkach  |  9.1.2018 20:56

Brrrr, dejte pokoj. V blízkém příbuzenstvu jsme tohle měli taky.
Vašek  |  9.1.2018 21:53

Už jsem to vysvětlovala, ale na jiném fóru. Problémy jsem měla s velkou potřebou, ale nebyla jsem inkontinentní. Naopak jsem většinu času byla úplně v pohodě a chodila pravidelně tak jednou za dva až tři dny. Obvykle mluvím o střevních obtížích, ale ono se to navzdory řadě někdy ne zrovna příjemných vyšetření, která jsem absolvovala, vlastně nikdy pořádně nezjistilo, co bylo za problém. Zkrátka šlo o to, že najednou, jak když ve mně něco přepne, jsem začala cítit tlaky v břiše, které postupně narůstaly. Pak se přidalo nucení na velkou, které rychle nabíralo na intenzitě. A to už jsem věděla, že už nemám moc času. Někdy to byla fakt hra o minutky, kdy jsem buďto našla někde záchranu, kde si šlo ve skrytu ulevit, anebo byl malér. Protože když jsem jí nenašla, tak nucení na velkou postupně dosáhlo takové úrovně, že můj svěrač kapituloval a já se proti své vůli pokálela. Vyšetření, jak už jsem řekla, nic jednoznačného neukázala. Míněno tak, že by bylo možné jasně říci, tady je problém a takto jej budeme řešit. A tak jsem si v podstatě mohla vybrat, zda do sebe zkoušet cpát nějaké oblbováky a huntovat si zdraví anebo riskovat, že mne to čas od času přepadne a někdy holt nebude, kde se zachránit a skončím s plnýma kalhotama. Na to, že bych brala trvale prášky, jsem fakt nepomyslela. Byla jsem rozhodnutá bojovat, a kdyby se ty nehody stávaly častější tak, že by mi to už skutečně komplikovalo život, tak jsem byla ochotná raději akceptovat pleny. I když by to znamenalo smířit se s faktem, že nastanou situace, kdy mi naopak nezbude než je použít i když bez nich by to šlo vyřešit lépe. Protože přičapnout si někde za křovím, když máš plenky, to moc dobře nejde a tak jsi odsouzen k tomu je použít k jejich účelu. V tom lepším případě se jen pomočíš, v tom horším holt i pokálíš a řešíš to potom doma ve vaně. Naštěstí se tahle ne zrovna radostná perspektiva nenaplnila. Po čase se to začalo zase vracet do normálu, zase bez nějaké zjevné příčiny nebo výrazné změny v mém životě, a teď už mám dobu pokoj.
Zuzka  |  10.1.2018 11:56

Dekuji Vam za vysvetleni.Ja jsem mel neco podobneho. Sice jsem se v noci pocuraval hodne moc dlouho a nebyt prarodicu a kdyby moje maminka zustala zdrava, tak byla vzdy na moji strane a vedela, ze plinky potrebuji, spis pro jistotu, protoze castokrat zustaly rano suche, nebo po navraru z navstev, nebo z vyletu nebyly pocurane,ale jen opocene. No a mamka se chtela od taty/ktery sice nechlastal, ale byl to psychopat-rozmazleny jedinacek a delal me i mamce doma peklo/a i od jeho rodicu odstehovat, abychom zili jako lidi I mozna tam v ni zacala ta skleroza multiplex a ja se vlastne dodnes nikdy uplne nezbavil noseni plen. No a jeste v predskolnim veku jsem chodil na velkou uz na normalni zachod, ale chodil jsem jednou za 2-3 dny, ikdyz jsem jedl totez co ostatni, kteri asi chodili pravidelne kazdy den. No a pak jsem si hral s detmi na schovku a taky najednou se mi zacalo chtit, az me to bolelo. Takze rychle nekam za krovi, stahnout kalhoty a trenyrky a udelat potrebu. Jenze casto, temer vzdy zustal na trenyrkach vetsi, ci mensi hnedy prouzek a babicka si toho vsimla. Takze me ucila pravidelnou stolici tim, ze me od pasu dolu svlekla, musel jsem si lehnout, aby mi mohla do zadecku zavest cipek a to uz na me cekal velky smaltovany nocnik, na ktery jsem si musel v kuchyni sednout a pustila me az kdyz jsem vykonal potrebu. A kdyz za ni prisly jeji kamaradky baby na drbarnu, tak jsem tam musel sedet stale. Ted uz se mi treba hrozne chtelo, ale stydel jsem se to pred nimi do toho nocniku pustit, vzhledem ke zvukum, ktere tento ukon doprovazeji, ale i kvuli zapachu. Takze jsem to drzel i s tim cipkem, az vypadly, tak jsem si konecne ulevil. Diky teto torture jsem mel pozdeji na wc takove bloky, ze jak byl v mistnosti jeste nekdo, tak jsem se nedokazal vyprazdnit a preneslo se to i na moceni, ze jsem nemohl vedle nekoho curat do pisoaru, ale musel jsem do kabinky. A to byl take jeden z duvodu, proc jsem stale potreboval nosit pliny. Mamka o tehle praktikach babicky nevedela, protoze byla v praci a ja se ji to stydel rict. Ale poznala na me, kdy vazne potrebuju pliny pres den. Do skoly by mi je nedala, ikdyz jsem po tom hrozne touzil, ale mozna jeste vic jsem se za ty pliny stydel. Me to vlastne zustalo a meni se to podle fyzickeho, ale hlavne psychickeho stavu. Kdyz jsem v pohode, bez stresu a nejakeho nachlazeni, tak mam na sobe plenky a gumove kalhotky opravdu jen pro jistotu. Ale pokud lezim s hoeckou, nebo jsem z prace, ci z jinych osobnich problenu vystresovany, tak si musim pliny casteji menit. Na rozdil od toho chlapce z toho prispevku pred Vami, tak ja nemel co se tyka mych plen se zenami problem. S plodnosti/jak vsichni strasi, ze prehrivani genitalii i v detskem veku vede k muzske neplodnosti/ za ty roky noseni plen na noc i pres den jsem nikdy problemy nemel a s byvalkou mame dceru a syna. I ty dalsi znamosti mi ohledne plen nikdy nic nevycitaly. Vim, ze mam OAB/over active bladder/, neboli urgentni inkontinenci a k lekari s tim nejdu, protoze mi na 80% nepomuze. A ikdyby na tech 80%, tak co tech 20? Tak bych ty svoje pliny"pro jistotu" stejne nemohl odlozit. A co vic, bez plen bych si pripadal jako nahy a takovy zranitelny-preci jen 6 vrstev plenkoveho upletu a 2 vrstvy mekkeho igelitu, spolu s temi tesnejsimi pradlovymi gumickami v pase a v nohavickach je pri noseni trochu vice citit na tele, nez jakekoliv jine pradlo. Pliny, gumove kalhotky i plenkovou kosmetiku si porizuji za svoje, vse si sam peru a udrzuji v cistote a znecistim je pouze kdyz je nejvyssi nouze a nemam jinou moznost. Jak tady nekdo pise, ze si nasazujeme pliny, protoze uz nevime co roupama delat. Rozhodne ne! Uz jen financne-1 plina/detska plenkova osuska/ stoji kolem 100,-. Tech je potreba asi tolik, jako pred porodem pro mimco-asi tech40. Potom gumove kalhotky-ty jsou mezi 600,- az 1200,- ale jsou i za 2600,- No a ty musi byt 4-8 minimalne/nizsi, vyssi vysoke, natahovaci, zapinaci/ + igelitova prosteradla i cele igelitove povleceni na ochranu luzka, igelitove pliny, plenkova kosmetika a je to pres 15 000,- ihned. Takze kdybych 100% nepotreboval pliny, tak za ty penize si udelam nadhernou dovolenou na 14 dni s all in. Proste a jasne, nekdo potebuje berle, nekdo protezu, jiny clovek zase invalidni vozik a ja potrebuji na sobe mit pliny. Muzete s tim nesouhlasit, muzete proti tomu protestovat, ale to je asi tak vsechno, co se proti tomu da delat. S uctou M.
Miki v plenkach  |  10.1.2018 17:14

pod koľkými menami tu diskutuješ sám so sebou a s druhými?Veď to je už trapné.Ty nie si normálny.Ty si chorý na hlavu.
Plenkar,  |  10.1.2018 19:33

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *